Vernisáž v pátek 26. 5. 2017
Výstava historických fotografií ze šlechtických alb knížecí rodiny Schönburg-Hartenstein zprostředkovává pohled do domácího prostředí dětí z této vysoko postavené aristokratické rodiny. Na četných fotografiích nacházíme i prostředí zámku Červená Lhota, který se stal pro dětské příslušníky této generace rodu důvěrně známým a emotivně vnímaným domovem.
Knížecí rodina Schönburg-Hartenstein obývala Červenou Lhotu ve čtyřech generacích. Předposlední majitel zámku princ Johann Schönburg-Hartenstein byl významným diplomatem Rakousko-Uherska. Narodil se 12. září 1864 v rakouském Enzesfeldu jako šesté a poslední dítě knížete Josefa Alexandra Schönburga a Karolíny Josefíny, roz. z Liechtensteinu. Svou výchovou, povahou i názory byl typickým aristokratem 19. století. Po řádně ukončených studiích na právnické fakultě nastoupil kariéru diplomata, kterou završil jako velvyslanec rakouského císaře, nejprve v Bukurešti a později ve Vatikánu. Po rozpadu milované monarchie se stáhl do ústraní Červené Lhoty, která svou venkovskou odlehlostí i svou ostrovní polohou konvenovala záměru vytvořit zde privátní svět starých pořádků, poslední oázu doznívajícího Rakousko- Uherska, domácí útočiště před světem, který se princovi, donedávna etablovanému v nejvyšších společenských a politických kruzích, odcizil. Patriarchální, spravedlivá a laskavá správa velkostatku, zodpovědný výkon farního patronátu a další sociální počiny přinesly princi a celé jeho rodině velikou úctu a bezmeznou loajalitu místního obyvatelstva, která byla důkazem, že pokus o vybudování „svého“ světa starých pořádků se povedl. Dle svého posledního přání byl princ Johann pochován v nově zřízené hrobce přiléhající k zámecké kapli na Červené Lhotě.
Manželka prince Johanna, princezna Sofie z rodu Oettingen-Wallerstein, byla velmi citlivou a introvertní osobností. Narozena byla na rodinném zámku Hluboši u Příbrami a dětství prožívala v paláci v Josefské ulici na Malé Straně v Praze. V Čechách byla doma, a proto velmi bolestivě nesla, když jí bylo po vzniku republiky naznačováno, že její přítomnost jako rakouské šlechtičny je zde nesamozřejmá. Snad právě proto se snažila o to více vytvořit milé domácí prostředí svým blízkým. Svého manžela velmi milovala a všech devět dětí, které spolu měli, vychovávala s láskou a mateřskou něhou, která v těchto kruzích a době nebyla zcela běžná.
Fotografie, které jsou veřejně prezentované vůbec poprvé, nás seznamují se všedním životem aristokratické rodiny na Červené Lhotě, ale nejen na ní. Seznámíme se s jednotlivými členy rodiny, jejich příběhy a osudy. Díky dobovým fotografiím se můžeme vcítit do nevšední atmosféry rodiny a tyto pocity, emoce a nálady prožívat znovu a znovu.