Výstavy
Hony a lovy na historických fotografiích
Výstava 11. 6. – 30. 12. 2016, vernisáž 10. 6. 2016 v 18.00 h. zahájí muzejní noc v MF MOM
VÝSTAVA PRODLOUŽENA DO 17. 3. 2017
Výstava přibližuje návštěvníkům, jak trávili na honech volný čas příslušníci aristokracie i nižších společenských vrstev jako jejich pomocníci. K vidění jsou zejména snímky průkopníka české reportážní fotografie Rudolfa Brunera-Dvořáka, ale i dalších autorů, například Josefa Pírky, Jindřicha Eckerta či Julia Schlegela. Fotografie zachycují řadu známých osobností, jako Františka Ferdinanda d`Este, jeho syna Maxmiliána z Hohenbergu, Františka Ringhoffera III., členy rodu Czerninů a další.
Kolekci tvoří 41 fotografií ze Sbírky Scheufler, pocházejících z dobových pozitivů a negativů z časového období 1870–1914. Autorem výstavy je přední český historik fotografie Mgr. Pavel Scheufler (www.scheufler.cz), digitalizace a retuš snímků provedla Bc. Lenka Scheuflerová. Ke kolekci je přiřazeno několik snímků ze Státního oblastního archivu v Třeboni, z oddělení Jindřichův Hradec, zachycujících v této volnočasové aktivitě tehdejší místní šlechtu.
Vernisáž výstavy zahájila muzejní noc v Muzeu fotografie a MOM, konanou v rámci XII. ročníku Festivalu muzejních nocí 2016, pořádaného Asociací muzeí a galerií ČR.
Autorský text p. Mgr. P. Scheuflera
Počátky fotografování honů nalezneme v ateliérech fotografů. Muž v loveckém odění doplněném pro názornost puškou byl u nejstarších snímků fotografován často před malovaným pozadím přírodního motivu. Podobně se fotografovali také myslivci a hajní. Osobitými náměty byly snímky samotných loveckých psů a trofejí ulovených zvířat. Ta v preparované podobě nacházíme také v interiérech a muzeích, z nichž největším soukromým v monarchii bylo muzeum Františka Ferdinanda d`Este, známého svou loveckou vášní.
Ke konci 19. století ateliérových stylizací s umělým prostředím ubývalo a pozadí před lidmi v loveckém ošacení začínala být neutrální. Fotograf stále častěji pořizoval záběry z honů ve skutečném prostředí. Nejvýznamnějším fotografem honů epochy monarchie byl Rudolf Bruner-Dvořák, který proto má na výstavě nejvíce snímků. Aranžované scény na honech, na nichž aktéři pózovali, stále častěji střídaly bezprostřední momentky. Ty naznačují mimořádný smysl pro dějovou situaci a pohotovost fotografa, i když se fotografovalo na skleněný negativ formátu 18 x 24 cm nebo stereoformát 8 x 17 cm.
Vedle Brunera-Dvořáka byl dalším významným českým fotografem honů Josef Pírka, který se soustředil zejména na prostředí parforsních honů na Pardubicku. Kolem přelomu století začali fotografovat své přátele na honech i amatérští fotografové, kteří zároveň naznačili i jisté zlidovění tohoto počínání, dříve vyhrazené zejména aristokracii. S amatérskými fotografy rostl také počet stylizovaných žertovných scén, které bývají i zajímavým dokumentem soudobého životního stylu.