28. 10. 2018 – 28. 2. 2019, vernisáž 27. 10. 2018 v 17.00 hodin
Výstava prodloužena do 28. 2. 2019
Výstava věnovaná osobnosti a odkazu fotografa Karla Hájka (1900–1978), rodáka z Lásenice u Jindřichova Hradce, byla připravena u příležitosti 40. výročí autorova úmrtí.
Vedle fotografií a exponátů ze Sbírky Muzea fotografie a moderních obrazových médií jsou zde významně zastoupeny fotografie a dokumenty zapůjčené z Archivu Národního muzea, Archivu B&M Chochola a ze Sbírky fotografií Svazu českých fotografů.
Zvláštní poděkování za práci na přípravě výstavy patří (v abecedním řazení) kurátorům výstavy – paní Mgr. Blance Chocholové, panu MgA. Marku Chocholovi (www.vaclavchochola.cz), panu Mgr. Liboru Jůnovi, Ph.D., a paní PhDr. Věře Matějů (www.scf.cz).
Byl jsem při tom
K připomenutí letošního 40. výročí úmrtí fotografa Karla Hájka se spojily síly čtyř institucí, které mají na paměti důležitost odkazu tohoto velkého fotoreportéra, jehož tvorba je nedílnou součástí moderních československých dějin – Archivu Národního muzea, kde se soustředila převážná část Hájkovy pozůstalosti, s níž se dále odborně i výstavně pracuje, Archivu B&M Chochola, spravujícího v padesátých letech zachráněnou část dosavadního Hájkova archivu, již průběžně výstavně i publikačně propaguje, Sbírky fotografií Svazu českých fotografů zahrnující řadu Hájkových fotografií a v souhrnných výběrech je představující (naposledy v rámci putovní výstavy 100 let očima fotografů ze sbírky SČF) a Muzea fotografie a moderních obrazových médií, jež poskytlo nejen výstavní prostory a technické zabezpečení, ale i své darem získané sbírkové exponáty.
Výstavní celek nabízí více než sto Hájkových snímků ve čtyřech oddílech: „Fragmenty z Archivu B&M Chochola – Fenomén Hájek“ poskytují průřez jeho žurnalistickou tvorbou s akcentem na významné politické a společenské skutečnosti, jež zachytil; část „Lovy, hony, příroda“ nabízí ukázky z Hájkovy celoživotní fascinace životem ve volné přírodě
a prostředím lovů, většinou beze zbraní (ze sbírek SČF a MF MOM); „Egyptské dobrodružství Karla Hájka – 1958“ připomíná cestovatelskou epizodu z Hájkova bohatého profesního života, při níž vznikla Černá madona, jeden z jeho nejslavnějších snímků; část „Karel Hájek a 21. srpen 1968“ názorně demonstruje přístup velkého fotožurnalisty k zvratové dějinné události, od níž letos uběhlo již 50 let, spolu s předchozí byla připravena Archivem Národního muzea.
Výstavní celek je cenným a originálním příspěvkem jak k pochopení dějin české fotografie, tak k přiblížení a pochopení určité etapy v letos oslavovaném stoletém výročí historie naší státnosti od založení Československa.
Věra Matějů